Živnostenský dvorec: „sednice“

6.4.2013

  •  
  •  
  •  
  •  

[SinglePic not found]Tak jsme udělali onu „sednici“, a musíme se přiznat, že nám to trochu dalo zabrat, to proto abychom dodrželi náš záměr, nejenom tím, jaký by mohla dělat dojem, ale i tím, jak by mohla vykonávat tu službu, jakou jsme měli v záměru.

Účelem sednice je dle nás to, aby zde mohla pobývat celá rodina i v přítomnosti pozvaných lidí „zvnějšku“. Tedy v modu jakési permanentní soukromé otevřenosti, což odpovídá i její přímé otevřenosti vnějšku domu dokonce v podobě terásky, tedy v poměrně prudké ostrosti, v podobě zlomu mezi velmi odlišnými místy. Odtud je zdroj první a hlavní drobné obtíže, se kterou jsme se museli srovnat – totiž zachovat a podržet potřebnou volnost, nestísněnost a zároveň takto „stěsnat“ všechny „funkce“, které je zde třeba mít v holém „rozdělení prostoru“, který máme k dispozici, tedy toho „prostoru“, který byl předešlými kroky definován.

 [Gallery not found]

Prvním, s čím jsme se srazili, byla představa objemného „pultu“, který si bývalý klient přál – tedy jsme se tuto představu zkoušeli naplnit. Zkusili jsme několik variant, ale měli jsme smůlu právě a v tom, že „pult“ nám místo vždy až moc „naplnil“ a „okupoval“. Nakonec jsme se ho museli vzdát s konstatováním, že celek domu by v této možnosti (výskyt takového „pultu“) musel být postaven vcelku jinak, mnohem rozmáchleji a tedy nákladněji – prostě zde zase pracovaly pověstné „velké oči“, bylo zde chtěno cosi, co nebylo uskutečnitelným. Tak jsme nakonec nahradili „pult“ k „středu“ místa vztahujícímu se „ohni“, tedy k „centrálnímu“ kuchyňskému „topeništi“ … jak se zlehka křečovitě může říci. A hle, to „fungovalo“ – dalo se s tím pracovat, jak by se s tím žilo, je další věc, ale dle nás poměrně dobře.

Ovšem ono „centrální topeniště“ je „středem“ místa jen v jednom ohledu – řekněme „mystickém“ – jeho společenským korelátem je jistě stůl, v zásadě „hlavní“ stůl domu … a i pro něj je třeba mít místo. Toto významné místo jsme od počátku mysleli při pohledu od zmíněného „pultu“ lehce vpřed doleva, a jak vidno, tak tento záměr byl bez výrazných potíží. Je snadno dosažitelným i v pohledu, a přesto může nabízet ono „přirozené“ středové místo pobývání rodiny, pro kterou je dům stavěn … tedy vlastně „střed“ celého domu, ke kterému se jakoby „fyzikálně“ … „vše sbíhá“. I v tom jsme se pokoušeli vyjít vstříc přáním „pána domu“ :), který se nesměle ukazoval jako „kuchyňský typ“, tedy že by asi stejně většinu času seděl v kuchyni. Tedy v „sednici“. :)

související odkaz: „obývák“ Živnostenského dvorce >

[Gallery not found]

K tomu ale jistě lze dodat, že rodina se vším všudy je prapodivný a náladový „organismus“ a že na její prapodivné nálady a naladění by dům měl být připraven, a tedy pokud možno nezesilovat vše nechtěné (tedy „negativní“) a ponechávat „vše chtěné“ – tedy shodu, soulad a „dobrou pohodu“. Je-li někdo z rodiny, a tomu se nevyhneme, takříkajíc „otrávený“, „nakvašený“, když „má všeho dost“, tak místo (dům) musí být připraveno na to, aby mohl uniknout, protože onen „negativní stav“ by měl mít možnost se „vybít“ neškodně, nedestruktivně vůči jiným, zde tedy primárně členům rodiny. Často postačuje jen malá chvilka „klidu“, jak říkáme, a zase je vše v pořádku, pokud není možnost „uniknout“, pak se může nechtě vyvalit cokoliv, co je teprve „zpracováváno“ a tedy cokoliv, na co „ještě není čas“ či zmizí docela samo. Tento interiér je na takové situace připraven otevřeností „vně“, v létě se toto samozřejmě hodí více než vhodně. Avšak léto není vždy, stejně jako není vždy vhodné počasí a zde samozřejmě (když je na to pamatováno) přijde „k řeči“ situační oddělení našeho „obýváku“ a „sednice“ – mnohé situace se dají řešit, vlastně aniž by se to kohokoliv neblaze dotklo, ba aniž by si toho všiml. Místo (tedy architektura) potíž „vyřeší“ samo – lidé jsou spolu, ale v situacích, které to potřebují, spolu být nutně nemusí a dá se to kdykoliv „pružně“ změnit, aniž by toto do někoho ingerovalo. Architektura má sloužit bydlení, rozhodně není a nemůže být jen „na oko“ – „v“ tom, co vidíme, nebydlíme.

[Gallery not found]

Naše „sednice“ se svým společným „centrem“ (tedy přirozeně „stolem domu“) tedy obrazně řečeno spojuje a tvoří „kondenzační jádro“ života, tedy spolu-bytí, rodiny. Snažili jsme se o to, aby interiér byl minimální, avšak nikoli jen ala „moderna“, proto jsme užili různorodého mixu nábytku, aby „celek“ nebyl jak se tak běžně říká „jednotný“ („stylový“ – jsme mínění, že „styl“ člověka spoutává, všelice omezuje … je zde jen proto, aby ukázal „designéra“ a to, „co to stojí“ … a to není náš styl :), neboť kdo by toužil po jednotně stylu, když samo bydlení je v běhu času proměnlivým? Co je podstatným a co je spojeno se stavbou jsou: vaření, linka a topení, zbytek je libovolně zaměnitelný a doplnitelný dle výběru, situace a vkusu (který samozřejmě může být hrozivý, ale nakonec co je nám do toho, když se nebourají zdi, tedy se nemění charakter stavby) klienta, neboť interiéry jsou záležitostí již prvně vkusovou („individuálně pocitovou“, řekněme), a tak náš výběr by měl sloužit hlavně jako východisko. :)

[Gallery not found]

Od kulatého stolu je (při oteřených dveřích – snad to nebude rybičkám vadit) výhled na akvárium v obýváku, pokud jsou dveře otevřené, a stůl sám by neměl být nijak materiálově náročný, dominantním materiálem je dřevo v kombinaci s tmavým sklem, a tedy by si šikovný truhlář s ním určitě měl hravě poradit. Lokální výroba je lokální výroba a my jí držíme palce, i když sehnat v dnešní době šikovného řemeslníka se občas zdá nad lidské síly, my sami máme nejméně jednu velmi nedobrou zkušenost. To takhle jeden dá v dobré víře tučnou zálohu a truhlář se už neukáže – to si ale jiní, ne tak hloupí a dobromylsní umí ohlídat. :) No, co naděláme, lidé jsou bohužel dnes všelijací.  [SinglePic not found]

Také by si mohl někdo říci, že mu chybí televize, ale její umístění jsme se rozhodli neřešit, jednak proto, že to nemáme s kým prokonzultovat, neboť věc ztratila svého klienta, a druhak bychom sami televizi asi nechtěli, tak ji tam prostě nedáváme. Tady by bylo asi dobré zmínit, že věc je dělaná co nejprázdnější, klient si ji musí zabydlet sám, ať už v tomhle nebo v jakémkoliv jiném případě. Světla jsme použili odobná jako v obýváku, v odbornější řeči bychom řekli „nástěnná lineární“, v kombinaci s osvětlením „bodovým“, což jsou lampička u pohovky, plátěný lustr nad stolem a světla v digestoři.

[Gallery not found]

Celá věc má ovšem ještě jedno rameno – bytostně soukromé rameno řekněme ložnicového křídla. Tomu se ovšem a bohužel již nebudeme věnovat, ponecháme ho separátním a naši fantazii. :) Ale snad bychom mohli napsat, že každá ložnice (jsou zde tři – klient nechtěl pokoj pro hosty, drželi jsme se toho, jako nouzové „separé“ může posloužit na noc dvě „obývák“) má svou šatnu, přičemž šatny dětí jsou spojené dvířky, takže mohou přebíhat z jednoho pokoje do druhého a všelijak lumpačit, což pro ně bez pochyb může být zábavným. A také prozradíme, že tato část domu má společnou chodbu s okny do dvora, kde je umístěn říkejme tomu třeba „šatník“, kam hospodyňka může uložit prádlo pro celou rodinu. Tato část je, stejně jako sednice a obývák, bez stropu (strop je vlastně krov sám), v místnostech však mohou udělat, pokud to bude rodina chtít a potřebovat, nějakou vestavěnou konstrukci dodatečně. Proč ne, pokud bude málo místa, tak i na to může dojít .. dům to snese. :)

Posledním vektorem je pak vektor do vnitřního vnějšku dvora, o kterém byla řeč minule. Sem cesta (a život) vede veskrze a přes zmíněnou „vstupní halu“, které se budeme věnovat příště a naposledy. Zde bychom mohli mluvit dnešním poněkud přiškrceným technicistním jazykem o „komunikačním uzlu“ domu – ano možná, ale jeho smysl je daleko širší, než je tento jazyk schopen (a často ochoten) vyjádřit. Zde naše drobná procházka po interiéru skončí.

[Gallery not found]

Co můžeme najít v takové vstupní hale? Tak především tam bude patřit zrcadlo a malý stolek pod ním, třeba na parfémy, klíče etc. Věšák nebo spíš malá otevřená šatnička na kabáty a nějaké vhodné posezení. To jsou asi hlavní zařízení, které naše hala bude mít – definitivně ještě uvidíme.

Hala versus „komunikační uzel“ – u onoho „uzlu“ bych jako student mohla skončit a všichni kolem by zřejmě byli spokojení a uspokojeni tím, jak poslušně „přesně“ mluvím, protože popis z hlediska „fungování“ dnes postačuje kdykoliv a kdekoliv .. a navíc, popsat (a poskládat) všechny ony „uzly“ a „funkční části“ není nic složitého, všichni zdánlivě rozumí, idyla. Takže … co přináší hala do lidského bydlení a pobývání?

Je to asi určitý řád, který člověk vnímá, když se octne v něčí hale – v takové situaci každý rád přijme nenápadné vedení, řekli bychom. Jeden ví, že když přijde někam do haly, tak se má vyzout a svléci si kabát, a taky ví, že ne všechny dveře, které vedou do haly mohou (nebo by měly) být otevřeny, takže je potřeba velké obezřetnosti, aby se všichni citili dobře. :) Jeden by si také měl mít kam sednout, aby se vyzul a také kam odložit tašku nebo klíče, pokud je zrovna nepotřebuje – vše bez zbytečného ptaní. Hala také může sloužit jako momentální odkladiště, můžete tam nachystat něco, co chcete v nejbližší budoucnosti vynést ven a nechcete to skladovat uvnitř domu. Hala je tedy tak trochu „nečisté“ místo, ale nemělo by to být v tomto tak vážným – domácí si vždy pořádek udělají, když čekají návštěvu.

Tedy hala příště. :)


celá galerie >

související odkaz: „obývák“ Živnostenského dvorce >

čtěte také: Živnostenský dvorec: final exteréry – vně dvora  >

a nebo také: Živnostenský dvorec: final exteréry – dvůr >

< rubrika: magazine

< rubrika: stavby

< na agregát (domů)


 


  •  
  •  
  •  
  •  

Štítky: , , , , ,

7 komentářů

  1. Wu napsal:

    Moc se mi líbí vaše návrhy, řešení interiéru, promyšlení souvislostí. Třeba to, jak koresponduje stůl a svítidlo nad ním s topeništěm a digestoří nad ním. Nebo význam vstupní haly, ano, i obyčejná chodba je moc důležitá.

  2. j.N napsal:

    Omlouvám se, Wu, za to zpoždění, ale drnká mi hlava jak onen střep, tohle předjarní houpání tlaku mi už asi nedělá dobře … jeden nemládne, co nadělám. j.K zítra Vám cosi připíše, a já pak také cosi přidám.

    Díky, a nezlobte se.

  3. j.K napsal:

    Hezký den, Wu,

     

    nezlobte se, že píšu až dnes, ale včera jsem to jaksi nestihla, přemohl mě Mordor. :)

     

    Děkujeme za pochvalu, oni dnešní architekti jsou většinou vychováni nebo vychováváni (i když se to možná za těch pár let změnilo, ale spíš asi ne) k tomu, aby redukovali chodby pokud možno na minimum, což se většinou týká i haly, takže z haly se stane "předsíň" či "zádveří" o rozměrech 2x2m, a chodby nahrazují různě pospojované pokoje všelijak proložené šatnami, neboť v rámci odstraňování chodeb se kreativitě meze nekladou. :) Chodba je a vždy bude součástí domu a je jen otázkou, jak a kde ji vhodně použít, i když dům kupříkladu musí být maličký.

     

    Co se týká interiérů, tak jsme se snažili, aby si v tom každý našel něco. Mě třeba onen lustr nad stolem tvarem připomíná "dymník", což je taková věc ze dřeva oplácaná hlínou, omítnutá a umístěná nad ohniště z dob někdy před Marií Terezií, a která odváděla dým do střechy, takže ty pak vypadaly, že hoří. S příchodem Marie Terezie byly právě z těchto důvodů zakázány. :) Ale to jen tak, abych nebyla tak "suchá" (jak říká Jirka), jako obvykle bývám. :)

     

    Včera jsme udělali kus haly, tak snad ji doděláme co nejdříve, abychom dvorec už definitivně uzavřeli, bude to asi jen pár obrázků a kousek textu, ale i tak to už teď vypadá na moc pěkné uzavření celého domu. :)

  4. j.N napsal:

    No, už to máme rozvrtané … i když dnes se zdá, že není dobrý den, venku nějak šmourno, to bere "energii", a tak. :)

     

    Jen k tomu: "Co se týká interiérů, tak jsme se snažili, aby si v tom každý našel něco." – to snad, dle mého ani nejde, i když to j.K říká. Dohadujeme  se nad každou maličkostí – důvod je prostý, aby snad onen "každý" do toho mohl vklouznout "jako ruka do rukavice". Je to jistě čas od času trabl. :) Netušil jsem dřive, jak je komplikovaným probrodit se všelikými vkusovými houštinami a natrefit na lustr, který bude do místa "seděť" (tedy i adekvátně fungovat, jak jinak :) – se svícením bylo trochu koumámí, ale snad to trochu klaplo a je z toho pro představu něco vidět.

     

    No, tady běželo hlavně o to, aby tato místnost byla onou otevřeně "společenskou", zatímco ta vedle, tedy "obývák", byla jakou zákoutím potřebného klidu … a aby to bylo řekněme "cítít", to v noci i ve dne, i když obojí lze, když je třeba, spojit … třebas když je větší společnost, která má sama "pud" se postupně "drobit", ale chce zůstat na dosah – ženské si klebetí v "sednici", chlapi klábosí v "obýváku". :)

     

    Tak snad hezký šmourný den.

  5. j.N napsal:

    Jo p.s. Wu …

     

    … tuhle serii článečků (najdete kolem) jsme dělali proto, aby lidé, kteří snad mají zájem (všelijaký), dostali jakýs náhled, jak asi má vypadat to, čemu se říká: "architektonická studie" – jistě "zhruba" a nikoli jakkoli obecně, to by asi nešlo. To jistě proto, že bývalý pan klient věc nechal ležet – "kličky-kličky", a dodatečně prý, že se "informoval" a je to moc "drahé" – ani se mě prosím neptejte, kolik ho to mělo stát, nebo se budu muset dopustit čehosi, co by mohlo být vykládáno a pochopeno jako "nactiutrhání". Lidé jsou všelijací, co jeden nadělá.

     

    Takže tedy "mlžný" obraz archi-studie pro každého, kdo přijde nahlédnout. j.K to později doplní krapet "systematicky" ("k čemu to je" :) – na tom už také kutí, posléze to trochu "učešeme".

     

    Ještě jednou díky. :)

  6. j.K napsal:

    Upozorňujeme všechny hromadné stahovače, že se dopouštějí krádeže a že všechno stahování je kompletně logováno, a to i když si myslí, že si vše předem zaplatili, což bohužel není pravda. Přejeme hezký den.

     

    ps: Vše lze zveřejnit, tedy ip, zařízení, operační systém a v koncích jméno – ke krádežím doporučujeme anonymní proxy. Nikoliv vše, co visí na internetu, je zadarmo.

  7. j.N napsal:

    Nojo, lidé jsou všelijací, nejraději si přivlastňují věci, které nezaplatili a nechtěli zaplatit. Nakonec se vždy ukáží, nevydrží to … vždyť je to přec "jejich". :(

Komentář

před odesláním komentáře vypočtěte *