Živnostenský dvorec: bližší popis

 

V našem návrhu jsme zachovali některé části současného průmyslového objektu – tedy prvně a hlavně poměrně masivní protipožární zeď, komín a některé obvodové zdi – a to vše tak, aby se tyto prvky staly nosnějším charakterem stavby v ohledu jak budoucího bydlení, tak v důrazu stavebním a estetickém. Naši klienti původně měli v záměru toto dědictví místa odstranit, ale věc se zjevně nabízela k využití ve všelikém smyslu a významu. Protipožární zeď s komínem se stala konstrukčním prvkem domu jako takového (podstatná část domu se o ni i s krovem opírá) a zbývající obvodové zdi spolu s novostavbou garáže a pozůstalou dílnou se staly prostředkem uzavření konceptu „dvorce“. V tomto rozvrhu by tak novostavba mohla být ve svém provedení poměrně úspornou, ale zároveň si udržet jistou vzletnost … což bylo i naším ohledem.

*související odkaz: „Živnostenský dvorec: počátek“ >

 

Rozlehlé stávající základy se (… jistě po odpovídajícím statickém prošetření) nabízely ke stavbě přízemního domu, což klienti sami preferovali – přízemní rozlehlost se dle nás dobře mísí a překrývá s naladěním místa. V tomto určení pak dům dostal asi šedesáticentimetrový zdvih nad terénem a poměrně masivní sokl, který je samozřejmě vhodným pro vedení potřebných rozvodů.

 

Přidrželi jsme se v rozvrhu „dvorce“ tradiční velké brány, jako vstupu do dvora, založené do původní protipožární zdi mezi vysunutou obytnou část domu a novostavbu garáže. Uzavřený dvůr je spíše jen v náznaku, nikoliv v předpisu, rozdělen do dvou částí snad úměrně jeho užití, tedy k činnostem reálnějším či užitnějším a soukromějšímu pobývání. Ve vnějšnějším dvoře jsou k nalezení „slepé“ schody, které měly původněji sloužit postrannímu vchodu do vlastního domu proti garáži, avšak tento vchod jsme nakonec odstranili, aby dům nebyl až příliš „průchodným“ (… má takto dva vchody, druhý z terasy, který by se asi měl značit jako „zadní“, avšak v principu je „předním“, tedy přivráceným k vnějšku a veřejnému), přespříliš křečovitě „funkční“ a uvolnilo se místo pro vnitřní utilitární místnosti. Schody tedy zůstaly jako relikt po této revizi, jsou takto neúčelnými a nefunkčními, ale dle našeho mínění by naše domy měly zahrnovat takové drobné neúčelnosti – zdánlivý nesmysl sice není za každou cenu funkčním, avšak smyslu domu prospěje. Škoda, že nezbylo času na dotažení věci čistě estetickými prvky, pak by totiž přišlo na dořešení povrchu otevřenějších stěn i třebas dotyčných „slepých“ schodů. Nedostali jsme bohužel k tomuto šanci.

 

Hlavní vstup do domu, který není přivrácen vně domu, ale je součástí soukromí vnitřnějšího dvora, je kryt zastřešením s frontonem (štítem ve tvaru rovnoramenného trojúhelníka), což bylo určitě předmětem hovoru. Reakce klientů byly nad touto „neobvyklostí“ všelijaké, chvíli se jim líbil, chvíli nelíbil, jednou hovořili o antice, jednou zase že [singlepic id=119 w=320 h=240 float=left]prý je to příliš americké, a přitom ani jedno z toho to ve skutečnosti není. Přiznáváme, že tyto různorodé reakce bylo radost poslouchat a číst, protože přesně toto bylo naším záměrem, přesně takto to bylo myšleno – dům totiž nemá žádný „přísnější“ styl či estetické zaměření, nemá být upjatě „jednotný“ – tedy má být jak se říká „vícejazyčným“, avšak jen lehce s impresí zcelování. Má zahrnovat i náznak veselosti a vtipu a tak kontrastovat i ladit takto již se sotva postřehnutelnou industriální náladou místa a domu – tedy žádná ostrost, žádná křečovitost, žádná dominující přepjatost.

 

Obytná kuchyň je téměř stejně veliká jako obývací pokoj. Zde je prostor pro velký stůl, spížní skříně, pohovku s malým stolem a případným malým křeslem a nejsou vyloučené i nějaké ty barové stoličky kolem středového kuchyňského stolu. Dlouhé úzké okno těsně nad kuchyňskou linkou propojuje kuchyň s terasou a slouží zároveň jako podávací i komunikační. Menší obývák je tak spíše doplňujícím místem, které má daleko soukromější ba „meditativní“ sevřenost, i když je výhledem otevřen vnějšku.

 

Další větší hovor jsme absolvovali nad okny. Nešlo ani tak o jejich materiál, s plastovými okny vzhledem k jejich ceně bylo počítáno již od začátku – ostatně stejně jako je počítáno s dalšími typovými prvky v domě, tedy žádná přehnaná „extravagance“ na míru, hmotně nákladově levně. Spíše tedy běželo o jejich barvu. Měli jsme za to, že klienti by takto jasně červenou nepřijali, a proto jsme se už předem pokusili o kompromis. Jaké bylo naše překvapení, že si zvolili právě tuto jasně červenou, což nás určitě potěšilo, [singlepic id=120 w=320 h=240 float=left]neb snad se nám podařilo s mnohými pokusy barvu přesně odměřit. Jak vidno, někdy nemá smysl zbytečně předem ustupovat vzhledem k nějakému hypotetickému předpokladu. Dům se tímto krásně „zcelil“ se spokojeností na všech stranách, což je dílčím účelem. K pocitu industriálního stylu snad patří šedé neutrální barvy, proto jsme použili světle šedou jako základní barvu domu. Tmavě šedou jsme tak ponechali na korunních/okapních římsách a jednoduchých reliéfech (viz obrázky v galerii) na omítkách, což podpoří kresbu stínů ve volnějších plochách – škoda, že jsme se nedopracovali k oněm předmíněným výtvarnějším prvkům či detailům. Ovšem deficience této zatím studie je dosud samozřejmě i v technickém zpracování a plánu provedení.

 

*související odkaz: „Živnostenský dvorec: počátek“ >

Zanechte komentář



Vytvořil Laskavý humr ©   2019