Hraběnka I.

Byla sobota. Seděla jsem na židli v kuchyni, vedle mě hlučně prala myčka, a když jsem tak civěla na nástěnku, kterou jsme si nedávno pořídili, přemýšlela jsem o tom, jak tak nějak „pěkně“ napsat těch několik řádek o hraběnčí fontáně. Myčka vypustila vodu.

Před pár měsíci jsem natrefila na jednu soutěž – plastika s vodním prvkem na motivy hraběnky Žofie Chotkové, jež by měla být umístněna naproti Písecké brány poblíž Hradčan. Hm … kdo vlastně byla hraběnka Chotková? Krom tragické smrti v Sarajevu a krom toho, že si vzala prince, zřejmě nic moc významnějšího, a tak bychom mohli říci, že Žofie Chotková je součástí pohádky, o které sní většina žen dnes stejně, jako kdysi; pohádky o ženě, šlechtičně, která se provdala z lásky za prince na bílém koni. No řekněte, která žena by se aspoň jednou nezasnila?

 

 

Byl první máj a na náměstí hrála dechovka. Nejdřív jsme si mysleli, že je to „jenom jako“ … nebylo – bylo jich pár a byli opravdoví. Jak nás napadla na pohled téměř klasická plastika Žofie? To vám tak jednomu nebo dvěma prostě přijde, j.N říkal, že by tam mělo být „něco na hromadě“ a z vrcholku té hromady by mělo něco vykukovat, vyčnívat, či vylézat, a tak vyšla tahle skica, vizte na obrázek, je to úplně první skica v řadě … moc klasicky to nevypadá, že? To až časem se z ní vyklubala pohádkově něžně vyhlížející paní zatočená v sukni, nebo také Chotková ve výpusti naruby; to nám jeden známý totiž říkal, že prý vypouštíme Chotkovou z umyvadla, nebo z vany, už přesně nevím, který typ porcelánu to byl. Ale „nechme na (každé) hlavě“, co si ve svém vnitřku vyloví … a tedy můžeme jen popřát „Prostor Všem Vašim Hlavám“.

Takto ke konci musíme napsat, že jsme nic nevyhráli. V podmínkách soutěže jako podmínka stálo, že stojí jen o „současný výtvarný názor“, a to je naše smůla. Opravdu nevíme, co si o tom máme myslet, protože to píší pomalu všude, a kdyby mohli, tak to, se vší úctou, natisknou i na papírové tácky nebo vlněné plédy. Co vlastně jeden takový, i když zřejmě současný, člověk tuší, co je „současné“? … Sou-čas … sou-běh našich časů? Hm … to je pěkné … ale co si pod tím představit? Ano, člověk by si měl něco před-stavit, když jde o plastiku, tedy věc, objekt. Tak by to mělo být.

Zanechte komentář



Vytvořil Laskavý humr ©   2019